Ne nadarmo staré české pořekadlo praví, že před heřmánkem máme smeknout, ale před bezem kleknout. Proč asi? Naši předkové znali silnou moc černého bezu a natolik si ho považovali, že mu přikládali velkou důležitost ve svém životě. Měl nezastupitelnou roli v léčbě různých onemocnění, ale byl vítaným hostem i v kuchyni při přípravě jídel a pochutin. Můžeme ho vidět prakticky všude, kam se podíváme. Na mezích, na loukách, na stráních. Je odolnou dřevinou, která každý rok znovu a znovu vytrvale bojuje s okolním porostem a vyhraje svou rychlostí, jakou na jaře obrazí zelenými listy. Ty se během chvíle změní na bílé květy, které používá nejedna hospodyňka.

Pokud se bavíme o medu

Ano, i květy tohoto keře mohou mít medovou podobu. Společně s cukrem a citronem získáme charakteristickou nezaměnitelnou chuť plnou zdraví. Je možné ho upravit i do podoby sirupu, který je bezesporu dobrým pomocníkem v zimním období, kdy při nachlazení uvolňuje dýchací cesty a celkově pomáhá u léčby respiračních onemocnění. Květy můžete smažit dokonce jako lívance, ale to už ponecháme na chuti každého z vás. Faktem zůstává, že dobře usušené květy v zimních měsících v podobě čaje vám pomohou zimu přečkat bez léků a jiných chemických prostředků!