Važme si zdraví
Skoro každý by vám mohl potvrdit, že zdraví je to nejcennější, co můžeme mít. A já to vlastně můžu potvrdit taky, to mi věřte. Byla jsem celkem bezstarostné dítě, dětství jsem měla celkem hezké. Potom přišel zlom, odstěhovala jsem se docela dost daleko od rodiny za přítelem a po čase jsem otěhotněla. No a všechno probíhalo celkem fajn. Jenže po porodu jsem začala mít šílené bolesti. Nijak jsem to neřešila, protože jsem si myslela, že to bude lepší a že to ještě souvisí a porodem a stále jsem si nějakým způsobem říkala, že to přejde a že za pár měsíců to bude lepší. Ale bohužel nebylo.
Pořád jsem čekala, že se to zlepší, jenže to byla ta největší chyba, kterou jsem mohla udělat. Prostě jsem jenom čekala a mezitím se mi možná moje komplikace ještě rozšiřovaly. No, a tak jsem to začala řešit až po dvou rocích. A zjistila jsem, že mám Crohnovu chorobu. A to už do sebe začalo celkem zapadat. Dělalo se mi zle, nebylo mi vůbec dobře a cítila jsem se prostě špatně. Půl roku jsem čekala na to, až mě vezmou na termín, prostě hrozné. Teď mi doktorka nasadila prášky a čekám, jestli mi bude lépe. Doufám, že ano, ale zatím nevidím žádné výrazné změny.
Byla bych už strašně ráda, kdyby se to všechno zlomilo a obrátilo k lepšímu. Řeknu vám, že jsem si do té doby zdraví nijak moc nevážila, ale teď bych dala snad cokoliv za to, abych tyhle stavy nemusela snášet a aby mi bylo dobře. Člověk si vždycky uvědomí, že zdraví je to nejdůležitější, až se opravdu něco stane, život ho naučí, stejně jako to udělal se mnou. Ale člověk by měl pořád myslet pozitivně, a tak doufám, že teď přijdou ty lepší časy a všechno bude prostě lepší a už nebudu mít problémy a bude mi dobře. Tohle bych si přála nejvíce na světě a věřím, že tam ti nahoře moje přání vyslyší a budu se zase cítit dobře a v pohodě jako předtím.